Nebezpečí číhá v trávě

Přemýšleli jste někdy, co si Váš čtyřnohý kamarád může ze společné procházky kromě úlovku v podobě, klacku nebo šišky, přinést? Správnou odpovědí je tentokrát tolik „oblíbené“ klíště. Už samotný nález takovéhoto nepříjemného parazita na tváři každého chovatele vykouzlí nejednu vrásku... . A ještě se prohloubí, když zjistíte jaké nemoci může na Vašeho chlupáče přenést! Pojďme se na ně podívat zblízka.

Nejznámější nemocí je borelióza – jde o onemocnění, které postihuje převážně klouby, způsobuje horečku a může vyústit až v selhání ledvin pacienta. Na rozdíl od nás mají psíci tu výhodu, že je možné nechat je proti ní naočkovat. Další onemocněním, které mohou klíšťata přenášet je anaplasmósa. Ta se projevuje méně specifickými příznaky, které laik může lehce zaměnit s běžnějšími potížemi – jako je zvracení, průjem a celkové snížení výkonosti. Zároveň ale také dochází k velkým otokům a bolestivosti kloubů.
Ehrlichiósa způsobuje kromě horečky, nechutenství také bolestivost kloubů, ale také může vyvolat krvácení z nosu. Nápadné mohou být i bledé sliznice. Při zanedbání léčby pejska může dojít k trvalému oslepnutí, výjimečně až smrti. Posledním „jackpotem“ v této nebezpečné loterii je babesiósa. Ta způsobuje rozpad červených krvinek, takže je provázena chronický únavovým syndromem. Zajímavé je určitě i akutní stádium, které se projevuje až epileptickými záchvaty, střídavými horečkami a záněty svalů a žaludku.

Výčet zakončíme klíšťovou paralýzou, které byl věnován i jeden díl oblíbeného dokumentárního seriálu o veterináři z Bondi Beach. Neuvěřitelně chlupatého samojeda s velkými křečemi zachránilo ostříhání srsti na 0,1mm a nález klíštěte. Po vyjmutí klíštěte byl ostříhaný samojed zdravý a pohledný pan doktor hrdina.



U všech nemocí platí zlaté pravidlo: Prevence především! Ač existují léky, které mohou tato onemocnění vyléčit, je lepší se jim vyhnout. Jak na to?

Zbraněmi, kterými můžeme proti klíšťatům bojovat je několik

  • spot-on neboli „kapka za krk“
  • obojky
  • spreje
  • tabletky
  • esenciální oleje
  • elektrické odpuzovače ☺

Při výběru vhodného přípravku je potřeba si určit základní kritéria

  • Máme doma vodomila?
  • Jak dlouho v ideální případě, má přípravek chránit?
  • Máme citlivý nos, nebo sdílí pejsek domácnost s malými dětmi?
  • Bydlí s námi i kočka?

Spot-on přípravky mají tu výhodu, že se snadno aplikují, nezapáchají, některé mají i funkci repelentní. Jejich nevýhodou je, že při častém koupáni dochází ke snížení účinnosti. Jejich používání nelze doporučit ani v případě, že máte doma kočku. Většina přípravků pro psy je pro kočky toxická a tak musíme při aplikaci zabránit přílišnému kontaktu psa a kočky. Pro majitele s estetickým cítěním může být významným mínusem fakt, že spot-ony zanechávají mastné fleky na srsti. Přípravek má relativně krátkou dobu působení- cca 3- 4týdny.

Obojky jsou bezesporu oblíbenější (zejména u hmotnostně těžších jedinců, kde by majitel spotřeboval velké množství jiných přípravků). Působí až 8 měsíců, a snížení účinnosti se nemusíte bát ani v případě, že máte místo psa spíš kachnu. Ale i tady musíme pamatovat na naše kočičí spolubydlící, děti a také citlivější osoby, u nichž může přípravek vyvolávat alergické reakce ( zvlášť pokud s námi psík sdílí postel).

Velkou novinkou jsou od minulého roku tablety, které mají řadu výhod. Jsou chutné a s tím jak je dostat do žaludku psího gurmána tak většinou není problém. Z nabídky výrobců si můžeme vybrat z varianty tablet s dobou účinnosti od jednoho do tří měsíců, díky nové účinné látce fungují velmi dobře. Nevýhodou může být cena – jedna dávka pro desetikilového psa se pohybuje okolo 700kč. Pokud chcete vyzkoušet přírodní alternativu, sáhněte po esenciálních olejích. Aplikují se před každou vycházkou a mají pouze repelentní funkci. Bonusovou vlastností je, že Vám pejsek krásně voní. ☺

Co dělat, pokud se klíště přece jen přisaje

  • Na klíště neaplikujeme ani olej, ani sádlo, ani nic dalšího, jinak může dojít k tomu, že klíště začne uvolňovat do organismu psa obsah svých střeva a tím pádem se zvyšuje i riziko infekce.
  • Klíště se snažíme pomocí pinzety nebo háčku vykývat. Klíště není obdařeno žádným závitem, takže se nemusíme stresovat, zda vytáčíme po směru nebo proti směru hodinových ručiček. Přímému kontaktu s rukou se snažíme vyhnout, abychom zabránily případnému přenosu infekce.
  • V případě, že se nám podaří klíště vytáhnout celé, ránu vydezinfikujeme nejlépe jodovým přípravkem ( pozor na alergie ). Pokud se tak nestalo, poprosíme o nápravu nejbližšího veterinárního lékaře.
  • Pokud v kůži zůstanou pouze kusadla, nemusíme se bát, tělo si s nimi poradí samo, můžeme mu pomoci pouze dezinfekcí.
  • V případě velmi malých klíšťat nebo vývojových stádií si můžeme při odstraňování pomoct štětičkou na čištění uší a klíště vykývat.
  • Pokud po vyjmutí klíštěte objevíme bouličku, není to příznak infekce, ale pouze lokální reakce na klíště. Stejně tak lokální začervenání není tak jak u lidí, příznak boreliózy, pouze reakce organismu na klíště.
  • Vyjmuté klíště nerozmačkáváme, ani nevyhazujeme do odpadkového koše, nejlépe se ho zbavíme sbalením do kousku papíru a spálením.

Jak zjistíme, zda není náš mazlíček nositelem nějaké z nemocí?

  • Málo známou možností je diagnostika přímo z klíštěte. To uschováme ve zkumavce a odneseme klidně k veterinárnímu lékaři, nebo do příslušné laboratoře.
  • Další možností je zjištění onemocnění z krve. V dnešní době jsou k dispozici u veterinárních lékařů rychlé testy, které nám do 15 min prozradí výsledek z malé kapky. Po zjištění pozitivního výsledku je možné poslat do laboratoře krev pro podrobnější diagnostiku.



Na závěr pár čísel a jeden velký paradox

Onemocnění přenášená klíšťaty jsou u našich mazlíčků stále ještě podceňovaná a to navzdory tomu, že podle statistik prováděných v letech 2006-2014 je ze všech klíšťat nasbíraných z lidí 13% pozitivních na borelie, 8% na babesie a 2% na anaplasmy...

Pokud si uvědomíme, že psi se daleko častěji pohybují na klíšťaty exponovaných místech a nechodí s námi v lese po cestičkách, vyvstává otázka jaká čísla by odhalila statistika z klíšťat na jejich těle. Jedno je jisté - určitě ne menší.

Po příchodu z procházky domů svého chlupáče hezky pohlaďte. Uděláte mu tím obrovskou radost a možná právě díky hlazení najdete nového nevítaného spolubydlícího v jeho kožichu.

PS: Taky přemýšlíte, co to má štěňátko za „mungo fazolky“ v uchu? Po přečtení článku, už víte který nevítaný host se za nimi skrývá.


Petra