Jak pečovat o psa v teplém počasí

Stejně jako my v tomto počasí bojujeme s tím, jak se nejlépe utéct před teplým počasím i naší psí kamarádi řeší podobné dilema.

Jak se pes ochlazuje? Jaké jsou jeho možnosti se v tomto počasí zchladit?

Prvním způsobem, který mají s námi lidmi společný, je pocení. Nicméně k efektivnímu pocení dochází pouze na tlapkách. Což není moc velká plocha a tudíž není ani tento způsob ochlazení hlavním způsobem jak snížit riziko přehřátí.

Další možností je odvod tepla pomocí dýchání, což každý známe, v létě vídáme psi jak zrychleně dýchají s vyplazeným jazykem. V dýchacích cestách dochází na úrovni krevního řečiště k ochlazování a přebytečné teplo je odváděno s výdechem z organismu pryč. Pozor tělo tímto ztrácí i tolik potřebné tekutiny!

Posledním způsobem, na který se zapomíná a který patří k významnému termoregulačnímu mechanismu je krevní řečiště, které reaguje na signály z hlavního centra v mozku. Když dojde ke zvýšení teploty krve v těle, reaguje na to termoregulační centrum tím, že vyšle signál k periferním částem těla, kde dojde k rozšíření cév a umožnění odvodu přebytečného tepla mezi kůží a prostředím.

Důležitými parametry prostředí z hlediska ochlazení organismu jsou teplota, proudění a vlhkost vzduchu.

Jak to je se srstí? Chrání psy, nebo je to tak, jak kdybychom my byli v létě v kožichu?

Nejvíce ohrožení přehřátím jsou štěňata, psi nemocní a obézní , vysokobřezí fenky, senioři, krátkolebá plemena a samozřejmě psi bez přístupu k vodě a po zátěži.

A jaké jsou příznaky nastupujícího přehřátí organismu?

  • velmi rychlé nebo obtížné dýchání
  • zpočátku neklid, později vystřídán dezorientací, apatií, mohou nastoupit křeče a končí kómatem vlivem selhání organismu
  • zvracení, průjem
  • sliznice, pysky a jazyk jsou jasně červené vlivem rozšíření periferních cév (snaha o odvod tepla), nadměrné slinění
  • na kůži se mohou objevit krváceniny

Jak se zachovat a co můžeme udělat?

  • Snažit se co nejrychleji psa zchladit – namočením kůže, mokrými ručníky, nebo namočením do studené vody. Začínáme vždy postupně od tlapek ( tedy od periferie směrem k břichu a hrudníku – stejně tak jako když jdeme do vody my ☺ )Velké nebezpečí představuje ledová voda, kdy dojde vlivem teplotního šoku k uzavření periferních cév ( ty co nám pomáhají odvést teplo, organismus chrání i před chladem ) a prohloubení poškození organismu teplem.
  • Použití ventilátoru zvýšíme proudění vzduchu, které nám umožní odvést více tepla z povrchu těla.
  • POZOR přehřátí začíná v rozmezí od 41,1°- 42,8° a s ochlazováním přestáváme pokud teplotu dostaneme na 39,4°. Ochlazování bude samozřejmě samovolně pokračovat, naopak při pokračování ochlazovacích procesů můžeme organismus z přehřátí dostat do podchlazení!!
  • Pokud to jde podáváme studenou vodu (opět pozor ne ledovou).
  • Snažíme se o rychlou přepravu k nejbližšímu veterinárnímu lékaři.



Proto vždy když jdete se svým psím kamarádem ať už jen na procházku, nebo vás čeká společný trénink, snažte se vyvarovat přímým paprskům a zůstat ve stínu, pravidelně napájet vlažnou vodou a ochlazovat periferní části těla, hlavu a třísla. Mějte zvláště u temperamentních jedinců jejich pohyb „pod kontrolou“ a zabraňte nepřiměřené aktivitě těchto psích šílenců☺, protože nadměrná svalová činnost v počasí nad 20-25°vyvolává další zvyšování teploty těla. Nejhorší kombinací je pak po takovém lítání nechat psa hupsnout do ledové řeky!! Tělo dostane takový šok, který by se dal srovnat s volným pádem do bazénu bez vody!
U psích sportovců nezapomínáme o to víc na důsledné vychození!

Proto v rámci dodržování vlastního pitného režimu si při objednání kofoly nebo malinovky vzpomeňte i na ty jež nás doprovází ☺.